Sbor Jednoty bratrské v České Lípě

Tak to nevypadá dobře; "řekl jsem si, když mi přišla sms od Václava: "Jak to vidíš zítra?" psal pod tíhou organizátorovy odpovědnosti. Bylo po dešti, pod mrakem a mělo se ještě ochladit. Moje odpověď však byla: "Berem kulicha a jedem!"
Tak se naše nálady někdy mění s počasím a přitom fakta jsou mnohdy jasná. Předpověď sice mluvila o ochlazení, ale pršet už rozhodně nemělo. A dokonce se má vyjasňovat. Tak se taky stalo.
Náš vlak měl sice zpoždění, ale v Děčíně jsme měli své lidi. Jitku s vnučkou, které statečně držely u muzea Cyklobus, který směřoval k Děčínskému Sněžníku. To už se nezvratně protrhávala oblačnost a naše cesta na divoký sever se mohla začít...