Stále přemýšlím o kvasu a chlebu. A mám dojem, že mi v tom chce nebeský Otec něco důležitého ukázat. Na dnešní den jsem pekl další chleba a v tom mi to došlo. Farizeové jsou Ježíšem nazváni kvasem proto, že se to nedá jíst!! Zkuste jíst kvas. Když se nalepí na ruce, tak je to takřka neodstranitelné lepidlo. A má jednu vlastnost, na které je jeho množení založeno. Potřebuje omlazovat. Dříve se mu říkalo omládek. Pokud po určité době nepřidáte znovu mouku, tak zkysne a zkazí se. Proč tedy Ježíš před učením farizeů a saduceů varuje? Protože se na vás nalepí a žijou z vás. 
Úplně vás vysají. Tak je to s lidmi, kteří žijí svůj duchovní život jen podle zvyklostí a chytrých řečí. Jsou stále více odčerpáváni, jejich energie ubývá, a aby přežili, potřebují posluchače na kterých parazitují a žijí z jejich uznání. Vystačí si bez Boha. "Tak toho se varujte!" říká Ježíš.
Naproti tomu já vás nechci vysát, ale stanu se vyšim pokrmem. Nasytím váš život, tak , že 
nebudete žádný den svého života strádat. Vezměte si mě a jezte. Jsem váš život. Nikdy mne nesníte. Jsm pokrmem navždy.
Tak chleba se už najíme. To je něco jiného než mazlavý kvas. Chleba mě stále chutná. A nepřejí se.
Inspiraci k těmto úvahám jsem nešl v Janově evangeliu 6 kap.
Miroslav Boš
